Na zemi i ve vzduchu, ve dne i v noci

O předposledním srpnovém víkendu roku 2026 si Martin opět "odskočil" za hranice. Nebylo to sice až tak daleko, ale o to zajímavější bylo místo i akce. Air Race Jasná.

Již potřetí pozvali pořadatelé na toto malé, ale přesto mezinárodní letiště, jen kousek od Liptovské Mary a schované mezi vrcholy Nízkých Tater, piloty, aby si změřili své letecké síly v soutěži inspirované legendárním Red Bull Air Race. Jde tedy o závody, a protože se jich účastní letci z několika států Evropy a jinde nic podobného nedělají, jedná se vlastně o neoficiální mistrovství Evropy v létání mezi nafukovacími pylony. Na startu tak byla letadla nejen s domácí imatrikulací OM, ale i s označením strojů registrovaných v České republice, Polsku či třeba Lotyšsku.

Soutěž měla letos trochu pozměněná, ale přesto jednoduchá pravidla. Piloti vedou letadla po dané trase mezi vstupní a výstupní dvojicí pylonů (výška 25 metrů a rozestup 30 metrů), musí obletět pylon mezi nimi a stejně jako na Red Bull Air Race musí dodržovat polohu letadla, výšku a další parametry, třeba i vstupní rychlost. Létá se ve dvou kategoriích, do 600 kg (tedy známé ULL) a nad 600 kg (experimentály a těžší letadla). V první kategorii letělo deset přihlášených, ve druhé pak pouze čtyři, ale o to větší jména. Například úřadující mistr ČR v letecké akrobacii Jan Sobotka, který nakonec skončil druhý, protože rychlejší byl jeden z Lotyšů. Ale my jsme taky fanklub Martina Šonky, takže se vrátíme k němu.

Martin sice závod neletěl, ale měl nad Jasnou tři zářivá představení. Abychom dodrželi to, co je v titulku — tedy na zemi i ve vzduchu, ve dne i v noci — pak to bylo jedno vystoupení ve dne a ve vzduchu, jedno vystoupení v noci a ve vzduchu a odpoledne tiskovka na zemi (a ve dne), ale pro táááákhle dlouhého hada fanoušků chtivých jeho podpisu a společné fotky.

Než přišla první Martinova chvíle, dostal v Jasné prostor Honza Sobotka se svým červeným Su-29 a byla to podívaná, na kterou mnozí budou dlouho vzpomínat. Súčko je okřídlená síla a řízené mistrem Janem hřmělo při obratech, které přece letadla dělat neumějí. Byla to paráda a je vidět, že česká akrobatická škola stále něco znamená a hlavně umí.

Martin přišel na řadu po první rundě závodu Air Race a jak jinak, pojal to jako show mistra světa a vlastně všeho, co lítá. Jeho Extra to vypálila hned po startu kolmo nahoru, na chvíli se schovala do Slunce a pak to začalo. Slabší povahy buď ječely úžasem, nebo přímo šly do kolen. Prostě Martin nerespektoval žádné zákony přírody a už vůbec ne ty fyzikální. Víme, že vždy létá na doraz, ale s respektem. To první bylo v Jasné jasné hned, to druhé věděli jen ti, kteří Martina znají. Byla to skvělá show a na jejím konci přišel zasloužený aplaus pro Martina.

Ten konec byl trochu netradiční. Martin neudělal svoje kouřové finále na zemi před diváky. Ne že by nechtěl nebo si to nepřáli pořadatelé. Naopak. Martin jen ukázal svoji zodpovědnost, a protože věděl, že motor po nedávném zákroku nesmí přehřát, prostě to nechal na jindy. Ale i tak zanechal v řekněme pěti tisících párů očí stopy, které v nich byly ještě večer po usnutí.

Když moderátor akce pozval diváky k autogramiádě, velká část z nich se přesunula před otevřený hangár. Zde vedle sebe seděli Martin Šonka, vojenský pilot a letecký akrobat, mistr světa Red Bull Air Race 2018, vícenásobný evropský i český šampion; Petr Jirmus, dvojnásobný mistr světa, dvojnásobný mistr Evropy a čtyřnásobný mistr ČSSR v letecké akrobacii; Jan Sobotka, úřadující mistr ČR (jinak má ještě stříbro i bronz) a vicemistr světa v letecké akrobacii; Ivan Bella, slovenský generál, stíhací pilot a kosmonaut, účastník rusko-francouzsko-slovenské mise do vesmíru v roce 1999; a Jiří Pruša, český pilot, který jako první člověk na světě doletěl ultralightem na severní pól.

No, kdo by si tu frontu nevystál. My se do ní postavili také a výsledkem je čepice z akce a na ní pět podpisů leteckých velikánů.

Kolik podpisů Martin (a další) napsal, kolik fotografií rozdal a kolikrát vstával kvůli focení, asi ani on nepočítal. Ale bylo to fakt mockrát. Věřím, že mu to jeho ruce i nohy daly posléze vědět.

Pak měl chvilku klidu, kterou strávil s rodinou v zázemí akce, a po soumraku už Extru startoval znovu. To ho čekalo společné vystoupení se čtveřicí Viper Sky Box při jejich noční show. Zatímco "vajpři" vytvářeli na ztemnělé obloze různé průletové sestavy, které lemovaly světelné efekty na jejich křídlech a další pyrotechnika, Martin kolem honil Extru jako divokou šelmu při lovu. Společně tvořili nádhernou podívanou na pozadí Lupčanské Magury, Vysoké, Uhliska, Velké Koniaky a dalších kopců na obzoru…

Kdo tam byl, viděl to na vlastní oči. Kdo v Jasné chyběl, má šanci příště. I kdyby tam Martin nebyl, akce je to pěkná a určitě stojí za to. Navíc, když se to spojí s několika dalšími dny na Liptově, nemá to chybu!