Jan Linhart - s Martinem v Extře nad Táborem

12.06.2023

Kdo byl, viděl, kdo nebyl, může litovat. Martin Šonka se představil i na 10. ročníku Sletu československých letadel, konaném 9. až 11. června 2023 na letišti v Táboře. Létal zde na relativní novince firmy Zlin Aircratf Z-242L Zeus. Opět ukázal, že letadla, která ovládá, nemusí úplně dodržovat zákony fyziky. A protože Martin má v Táboře také svůj hangár, byl tam vlastně doma a setkal se zde s řadou kamarádů, klubáků a dalších návštěvníků akce.

Jedním z nich byl také Jan Linhart, který na FB profilu ultralight ČR zveřejnil své postřehy nebo reportáž, kterou, s jeho svolením, přenášíme i sem. Jen jsme si dovolili FB jazyk doplnit o diakritiku, aby se vám to lépe četlo.

Zážitek nad všechny zážitky je tady, podvečer s Martinem Šonkou na letišti v Táboře. Je 11. 6. 2023 a já se těším jako malý kluk na domluvený let v akrobatickém speciálu. V poledne volám na věž s dotazem k načasování svého příletu, jelikož vidím NOTAM sletu. Milý ženský hlas na druhé straně říká: "Já už sedím v autě a slet skončil, výstraha bude stažená ve 14:00, pozdravujte Martínka". Začínám se těšit ještě víc. Po 30 minutách letu z pražských Letňanech sedám v Táboře a taxuji k Martinovu hangáru. Vypínám mašinu a mířím za ním! Za člověkem, kterého sleduji roky, za kterým jsem cestoval na řadu závodů RBAR. Po hangáru běhají děti 🙂. Je nádherné nedělní odpoledne. Následují úsměvy, dlouhé povídání a potykání si s báječným pilotem a chlapem, splněný sen, ne jeden, ale hned několik najednou a potom.... to nejkrásnější... létání s Extrou, par rad a několik vlastních figur v báječném stroji... ne, musí letět on, a slyším se v interkomu říkat:  "Martine je to tvoje, učit se to budu jindy, vždyť letím s nejlepším pilotem planety, vždyť Martin létal, a snad znovu bude, mezi pylony a já mu jezdil fandit. Chci to cele zažít. Prosím. A Martin se jen zeptá, všechno v pohodě? Zvedám palce a řehtám se. Vždyť jsem ještě před chvílí hladil EDGE, se kterým Martin vyhrál RBAR. Jak by tady mohlo byt něco v nepohodě? Boží. A zaposlouchám se do Martinova klidného hlasu a řevu Extry. A je to tady! 😃 Teď si užívám brutální výkon. Letadla i Martinův. Normálně to pospojuje a nafláká to tam. Výkruty, vývrtky, na zádech ploché, kotrmelce... Neskutečné. Nešetřil to. Naplno. Odtlačený looping. Náááádhera. Nožový let nad táborským letištěm vyloženě na přání co-pilota. Prý, že jsem zdravý jedinec. Tak naplno. Řvu radostí a snažím se vnímat všechno. Dnes nechci jít spát. Tak dlouho o takovém létaní s nim sním😜. Jsem zase malý kluk, co sedal v Moravské Třebové do větroně a létal svůj Top Gun. Ted jsem si zaletěl do Tábora zalétat s Martinem. Úchvatné. Nepřenositelné. Ocitl jsem se v ráji, jenomže na zemi! Zažil jsem úchvatné chvíle. Nedokáži je popsat. Domluvili jsme se na sestavě a za mne v ní nic nechybělo. Setkání s dokonalostí, setkaní ve světě, kde my ostatní piloti jsme na návštěvě, kde je Martin doma. Musím znovu, to už teď vím 💙 Děkuji! 😄 Teď už vím, že tohle chci umět. Tohle je návykové, neskutečné. Před odletem se Martinek podepisuje Amálce na křídlo balsového EDGE a já dostávám tričko na památku. Pohladím Extřicku a poděkuji. Ona ví, co pro mne let s ní znamenal a přispěje do mozaiky emocí okamžiku lehkým zasyčením a poklapáním. Má pochvalu rada. "Je to holka," říká Martin. Krásná holka. Stojím a koukám na ni s vděčností. Vždy éru poděkuji za bezpečný let. Stejně tak dnes Extřičce. Čekám než se mi uklidní střední ucho abych mohl letět domů. Ještě jednou si plácnu s Martinem, poděkuji, pohledem se rozloučím s hangárem, s Edgem a s nádherným pocitem skáču do éra. "Oskar kilo bravo india kilo, po nahozeni u hangáru pojíždím na vyčkávací 11," zazní do rádia a já pojíždím po táborské ploše. Nechci odletět. Ale kvůli blížícímu se soumraku už musím. Krásné letiště. Cesta zpět v kokpitu za kniplem mi utíká tak nějak sama, pár komunikací s Prahou a za 25 minutě už slyším, jak mi Kbely dávají povoleni dle vlastního uvážení do Letňan, kde mám domluvené přistání po zavíračce. Díky Robertte Skribuckij za vstřícnost. Celou cestu letím a myslím na řev motoru Extry (Lycoming AEIO-580-B1A, 315 hp, 6 válec) ten úžasný knipl a kokpit. Úplně se to bojím říct. Chci zase letět hlavou dolů. Ještě jednou a potom ještě stokrát. Martine, děkuji. Bylo to užasné. Jsem vdečný. Byl jsem chvíli tvůj co-pilot. Ahoj! 

(Tak nějak to vypadalo, jen jsem u toho neřval dost, ale supéééér a delší. Prostě Boží!)